|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy
Seliverstova, Evgeniya ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Diplomová práce historicko-teoretické povahy na téma Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy představuje rozbor kontextu, z něhož vznikly dvě nejvýznamnější ruské ideologie, které byly vymezeny v náboženských termínech. Historická rekonstrukce faktického a myšlenkového pozadí dvou ruských ideologií, založená na teoretických východiskách civilizační analýzy, zpochybňuje vizi náboženské determinanty ruské civilizace. Místo toho nastoluje problematiku tzv. nábožensko-politického nexu, který se jeví být výstižnějším konstruktem pro posuzování civilizačních specifik Ruska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
host ::
RSS.